Kladno, 8.11.2015 (22. neděle)  Boží království mezi námi

Ernst Uhl (Německo, Brémy), český překlad Václav Kadeřávek

 

Čtení: Římanům 14, 7-9

 

Text: Lukáš 17, 20-21

 

Kázání:

Liebe Gemeinde,  

     ein englisches Kirchenlied, das in viele Sprachen übersetzt worden ist, beginnt mit den Worten: „Suchet zuerst Gottes Reich in dieser Welt, seine Gerechtigkeit. Amen.“ Mit Begeisterung haben wir das Lied in unserer Gemeinde gesungen, z. T. im Kanon. So von Gottes Reich zu reden und zu singen, ist nicht selbstverständlich. Sind wir es in der christlichen Tradition doch eher gewohnt, Gottes Reich erst in einer fernen Zukunft zu erwarten. Doch in dem Lied wird gesagt, Gottes Reich, zumindest Spuren von Gottes Reich gibt es schon in der heutigen Welt. Vielleicht wundern wir uns, vielleicht erwarten wir das nicht.  Doch genau das ist es, was Jesus seinen Jüngern, der Gemeinde zu sagen hat.

 

Milý sbore,

     jedna anglická církevní píseň, která byla přeložena do mnoha dalších jazyků, začíná slovy: „Hledejte nejprve království Boží v tomto světě, jeho spravedlnost. Amen.“ S nadšením jsme tuto píseň zpívali v našem společenství, mnohdy i v kánonu. Tedy mluvit o Božím království není nic samozřejmého. V naší křesťanské tradici jsme prvoplánově zvyklí očekávat Boží království jako něco, co přijde ve vzdálené budoucnosti. A přece, v té písni je říkáno, že Boží království, tedy nejméně jeho stopy, jsou patrné i v současném světě. Možná, že se divíme, možná to nečekáme. A přece je to právě to, co řekl Ježíš svým učedníkům, že by právě toto sdělení měli předávat dál.

 

     Im Predigttext hören wir, wie Jesus im Streitgespräch mit besonders frommen Leuten ist, mit den Pharisäern. Die Pharisäer fragen Jesus: Wann kommt das Reich Gottes? Nach einer alten Lehre erwartete man das Kommen des Reiches Gottes, wenn sich zuvor extrem schlimme Kriege und Naturkatastrophen ereignet hätten. Kriege und Naturkatastrophen nahm man als Vorboten und sichere Zeichen für das unmittelbare Kommen des Reiches Gottes. Diese spektakuläre Sicht vom Reich Gottes ist übrigens bei manchen Leuten bis heute populär. Sekten versuchen mit der Botschaft vom baldigen Weltende durch Kriege und Katastrophen und dem danach kommenden Reich Gottes Menschen zu beeinflussen, für sich zu gewinnen und in Angst zu versetzen. Sogar die US-Präsidenten Reagan und Bush haben ihre Politik mit dieser schrecklichen Botschaft zu legitimieren versucht, indem sie andeuteten, ein möglicher Atomkrieg, aber auch die Katastrophen im Irak und in Afghanistan seien Zeichen für das Kommen des Reiches Gottes. Wir sehen hier, wie gefährlich es sein kann, mit der Bibel in der Hand die Welt erklären zu wollen und sich selbst zu rechtfertigen.

 

     V textu kázání slyšíme, jak je Ježíš v konfliktu právě se zbožnými lidmi, s farizeji. Farizejové se Ježíše ptají: Kdy přijde  Boží království? Podle starého učení byl příchod Božího království očekáván potom, co nastanou kruté války a přírodní katastrofy. Války a přírodní katastrofy byly považovány za předzvěst bezprostředního příchodu Božího království. Tento zvláštní až podivný pohled na Boží království je u mnoha lidí populární až do dnešních dnů. Sekty se snaží zprávou o brzkém konci světa prostřednictvím válek a katastrof lidem příchod Božího království ovlivnit, prostřednictvím těchto zvěstí lidi pro sebe získat a obrátit očekávání lidí ve strach. Dokonce i američtí prezidenti Regan a Busch (starší pozn. překl.) se pokoušeli legitimovat svojí politiku tímto očekáváním hrozného, tím, že zmiňovali možnou atomovou válku, ale i katastrofy v Iráku a Afganistánu jako možná znamení příchodu Božího království. Vidíme zde, jak nebezpečné může být chtít s biblí v ruce vykládat svět a sebe sama ospravedlňovat.

 

     Ganz anders sieht es Jesus. Den überraschten Jüngern und den Pharisäern ruft er zu: „Seht, das Reich Gottes ist mitten unter euch!“ Die Frage der Pharisäer nach dem „Wann?“ weist Jesus zurück, weil diese Frage an der Hauptsache vorbei geht und in eine Sackgasse führt. Und er sagt: Über das Kommen des Reiches Gottes lässt sich nicht spekulieren, als ob äußere Zeichen wie etwa eine bestimmte Konstellation der Sterne oder andere Ereignisse darauf hinweisen könnten. Anstatt in eine ferne, irreale Zukunft zu schauen, schaut auf das, was heute geschieht und heute möglich ist.

 

     Zcela jinak to vidí Ježíš. Překvapeným učedníkům a farizejům říká: „Podívejte se, Boží království je mezi Vámi!“ Otázku farizejů „Kdy“ Ježíš odmítá, protože tato otázka odvádí od toho hlavního a vede do slepé uličky. A říká: O příchodu kralovství Božího není možné spekulovat na základě vnějších znamení jako jsou určitá konstalace hvězd či jiné úkazy. Namísto koukání do vzdálené budoucnosti mimo realitu dávejte pozor na to, co se děje dnes a co je možné dělat dnes.

 

     So sagt Jesus bereits in seiner ersten Predigt in Nazaret, dass er – entsprechend den Verheißungen des Propheten Jesaja -  für die Armen da ist, für die Gefangenen, für die Blinden, für die Unterdrückten, dass sie frei sein sollen. Und am Ende der Predigt heißt es: „Heute ist dieses Wort des Jesaja in Erfüllung gegangen.“ (Lk 4,18-21).Also nicht irgendwann später einmal: in der Person von Jesus „heute“ hat das Kommen des Reiches Gottes zumindest angefangen – in allem was Jesus tut und sagt. Nicht zufällig betont gerade das Lukasevangelium das „Heute“ von Gottes Reich. Schon in der Weihnachtsgeschichte heißt es: „Euch ist heute der Heiland geboren.“ (2,11).Schon in der Weihnachtsgeschichte heißt es: „Euch ist heute der Heiland geboren.“ (2,11). Und als Jesus zum Essen in das Haus des betrügerischen Zöllners Zakchäus einkehrt, Zakchäus sich besinnt und sein Vermögen mit den Armen und mit den Betrogenen teilen will, da heißt es: „Heute ist diesem Hause Heil geschehen“ (19,9). Konkret zeigt sich darin Gottes Reich, dass die Armen, die Hungernden, die Traurigen und die Verfolgten selig gepriesen werden (6,20-22), im Mittelpunkt stehen und ihnen zuallererst Aufmerksamkeit geschenkt wird, um ihre Lage zu verändern und möglichst zu verbessern.

 

     Takto mluví Ježíš ve svém prvním kázání v Nazaretu a to tak, že je zde – podle zaslíbení proroka Izaiáše – pro ty chudé, nesvobodné, slepé, ty, kteří jsou v útisku, a že by tito měli být osvobozeni. A na konci svého kázání říká: „Dnes se naplnila slova Izaiášova.“ (Lk4.18-21). Tedy ne, že kdoví někdy v budoucnu: V osobě Ježíše se „dnes“ Boží království přinejmenším započalo – v tom, co Ježíš dělá a říká. Nikoli náhodou zdůrazňuje Lukášovo evangelium v případě Božího království ono „dnes“ (2,11). Již ve  vánočním příběhu je zaslíbeno: „Dnes k Vám narodil Spasitel Kristus Pán, v městě Davidově“. A když Ježíš vstoupí do domu podvádějícího celníka Zachea, Zacheus se obrátí a svůj majetek chce rozdat chudým a těm, které dříve podvedl, protože to znamená“ Dnes přišlo spasení do tohoto domu (Lk 19,9). Konkrétně se na tom ukazuje Boží království, totiž v tom, že blahoslavení jsou ti chudí, hladoví, smutní a pronásledovaní (Lk 6, 20-22). Těmto je na prvním místě věnována pozornost tak, aby se změnila a co nejvíce zlepšila jejich situace.

 

     Das Reich Gottes kann also auch in Kladno und anderswo in Tschechien gegenwärtig sein. Ich denke an die vielfältigen Tätigkeiten der Diakonie oder auch an Christen, die um das Zusammenleben mit Roma bemüht sind. In Deutschland, aber sicher auch bei Ihnen in Tschechien haben sich erstaunlich viele Menschen gefunden, die der riesigen Zahl von Flüchtlingen eine erste Hilfe geben möchten. Gerade auch Kirchengemeinden sind da engagiert. Ich denke aber auch an Menschen, die im Kleinen – für die Öffentlichkeit unsichtbar – andern einen Trost und eine Hilfe geben, Kranke besuchen oder einen behinderten Menschen unterstützen. Ja, ich frage: Ob nicht auch die Existenz unserer kleinen Kirche, die – manchmal unter schwierigen Bedingungen - über Generationen hinweg bis heute das Evangelium von Jesus weitergibt, eine sichtbare Spur des Reiches Gottes sein darf?!

 

     Boží království se tedy může zpřítomnit rovněž na Kladně nebo kdekoli jinde v Česku. Myslím na mnohostranou činnost Diakonie nebo rovněž na křesťany, kteří se usilují o spolužití s Romy. V Německu, ale jistě také v Česku se našlo udivující množství lidí, kteří chtějí nabídnout pomoc uprchlíkům. Právě církevní společenství se v tomto angažují. Myslím také na lidi, kteří v malém – a veřejností nepovšimnuti – poskytují druhým útěchu a pomoc, navštěvují nemocné či podporují tělesně postižené. A rovněž se ptám: Může existence naší malé církve, která – mnohdy za těžkých podmínek – po dobu celých generací předává evangelium o Ježíši Kristu, být považována za stopu Božího království?!

 

     Hilfe für andere Menschen, die in Not geraten sind, und das Eintreten für Menschen, die am Rand der Gesellschaft gelandet sind, ist nicht natürlich nur eine Sache von Christen. Viele andere haben auch ein soziales Herz und kümmern sich um Menschen in Not. Christen sind meistens auch in der Minderheit. Doch als Christen möchten wir das, was wir für und mit Menschen in Not tun, als unsere Antwort Ruf Jesu verstehen, ihm nachzufolgen auf seinem Weg, das Reich Gottes unter die Menschen zu bringen. Allerdings nur im Glauben lässt sich erkennen, dass das, was wir tun oder was andere für uns Gutes tun, mit Jesus und mit dem Reich Gottes zu tun hat.

 

     Pomoc druhým lidem, kteří se ocitli v nouzi, a nasezení se pro lidi, kteří se ocitli na kraji společnosti, není přirozeně záležitostí pouze křesťanů. Mnoho jiných má rovněž srdce orientované na sociální témata a stará se o lidi v nouzi. Křesťané jsou většinou rovněž i v menšině. A přece jako křesťané chceme tomu, co pro lidi v nouzi děláme, rozumět jako naší odpovědi na volání Ježíšovo o jeho následování na jeho cestě a úsilí přinést Boží království druhým lidem. Ovšem pouze ve víře se dá poznat, že to dobré, co pro druhé konáme, má něco společného s Ježíšem a Božím královstvím. 

 

     Ich verstehe das so: In dem, was wir tun, was wir wagen, sind wir gewissermaßen mit Jesus unterwegs. Und ich nehme das als einen Trost, als einen Schutz und auch als eine Ermutigung immer wieder neu. Das ist wichtig, z. B. wenn ich Misserfolge habe, wenn es nicht so läuft, wie ich es gewünscht oder gehofft habe. Ich vertraue darauf: Ich bin nicht allein, Jesus ist mit auf dem Weg.

 

     Rozumím tomu tak: V tom, co činíme, k čemu máme odvahu, jsme určitým způsobem s Ježíšem na cestě. A já to beru stále nově jako útěchu, jako ochranu a rovněž i jako povzbuzení. To je důležité v případě, kdy jsme neúspěšní nebo když vše neprobíhá podle našeho přání, nebo jak, jsme v to doufali. Spolehám se na to: Nejsem na to sám, Ježíš je se mnou na cestě.

 

     Und ich denke, das gilt auch für die großen Welt-Zusammenhänge. Viele sind verunsichert, dass es nicht aufhören will mit Kriegen, mit Verfolgung, mit Ungerechtigkeit – wodurch auch wieder neue Flüchtlingsströme produziert werden und nochmals Probleme entstehen. Wie hilflos und ohnmächtig steht der einzelne vor diesen Problemen! Doch lassen wir uns nicht entmutigen! Es sind immer nur kleine Schritte, die wir tun können. Manchmal auch gibt es harte Rückschläge. Auch Jesus musste Geduld haben, ja, Jesus musste leiden und hat nicht nur Erfolge erzielt. Aber wir dürfen und sollen  vertrauen: Unsere Zeit liegt in Gottes Händen. Gottes Reich ist noch nicht am Ende. Mit Jesus hat Gottes Reich erst begonnen. Mit Jesus, mit Gottes Reich wird es auch eine Zukunft für uns geben. Wir müssen uns nur darauf einlassen, Skepsis und egoistische Sorge zurückstellen und ihm, Jesus, nachfolgen.                        

     Amen.                                               

 

     Myslím, že to platí i v případě celosvětových souvislostí. Mnozí jsou znejištěni tím, že války pronásledování a nespravedlnost nepřestávají – čímž vznikají stále nové zástupy lidí na útěku a tím následně další problémy. Jak bezradný a bezmocný si jednotlivec připadná před těmito problémy! Nenechme se však připravit o odvahu! Stále ještě zbývají malé kroky a činy, které sami můžeme udělat. Někdy utrpíme drtivou porážku. Také Ježíš musel mít trpělivost, ano, Ježíš musel trpět a nedosahoval vždy jen úspěchů. My se však na to můžeme spolehnout: Naše budoucnost leží v Božích rukách. Boží království ještě není u konce. S Ježíšem se Boží království započalo. S Ježíšem, s Božím královstvím, nám bude dána budoucnost. Musíme se na to jen spolehnout, odložit skepsi a egoismus a jeho, Ježíše, následovat.

    Amen.