Kázání

Kladno 1. 1. 2019 – novoroční bohoslužba

Vstupní modlitba:

Hospodine, děkujeme ti za rok, který máme za sebou, za dobrodiní, které nám prokazuješ. Děkujeme za každý den, který jsme přijímali jako dar od tebe, i za dny, kdy se nám nedařilo, a tys nás podpíral. Děkujeme za nové lidi, které jsme mohli potkat, i za ty, se kterými jsme si nerozuměli. Děkujeme za lidi, kteří nás potěšili i za ty, kteří nás zarmoutili.

Odpusť nám naši nedokonalost a neschopnost připustit a přiznat svoje pochybení a provinění vůči tobě i vůči blízkým. Odpusť nám naši nepokornou představu, že všechno víme nejlépe, a že máme vždy pravdu. Odpusť nám naši neochotu naslouchat druhým a přijímat jejich názory.

Přiznáváme, Hospodine, že se neřídíme vždy tvým slovem, nenásledujeme vždy tvého Syna, a nenecháváme se podmanit tvým svatým Duchem. Chválíme tě za tvoji věrnost a trpělivost s námi. Chválíme tě, že nás zveš do svého domu, kde nám nabízíš světlo pro další dny našeho žití.

Buď tobě čest i sláva. Amen!

Text Jozue 1, 1–9 (s důrazem na verš 5c)

Po smrti Mojžíše, služebníka Hospodinova, řekl Hospodin Jozuovi, synu Núnovu, který Mojžíšovi přisluhoval:
„Mojžíš, můj služebník, zemřel. Nyní tedy vstaň a přejdi s veškerým tímto lidem přes tento Jordán do země, kterou dávám Izraelcům. Dal jsem vám každé místo, na které vaše noha šlápne, jak jsem přislíbil Mojžíšovi. Vaše pomezí povede od stepi a tohoto Libanónu až k veliké řece, řece Eufratu, podél celé země Chetejců až k Velkému moři, kde zapadá slunce. Po všechny dny tvého života se proti tobě nikdo nepostaví. Jako jsem byl s Mojžíšem, budu i s tebou. Nenechám tě klesnout a neopustím tě. Buď rozhodný a udatný, neboť ty rozdělíš tomuto lidu zemi v dědictví, jak jsem se přísežně zavázal jejich otcům, že jim ji dám. Jen buď rozhodný a velmi udatný, bedlivě plň vše, co je v zákoně, který ti přikázal Mojžíš, můj služebník. Neodchyluj se od něho napravo ani nalevo; tak budeš jednat prozíravě všude, kam půjdeš. Kniha tohoto zákona ať se nevzdálí od tvých úst. Rozjímej nad ním ve dne v noci, abys mohl bedlivě plnit vše, co je v něm zapsáno. Potom tě bude na tvé cestě provázet zdar, potom budeš jednat prozíravě. Nepřikázal jsem ti snad: Buď rozhodný a udatný, neměj strach a neděs se, neboť Hospodin, tvůj Bůh, bude s tebou všude, kam půjdeš?“

Zamyšlení:

Jozuemu se otevírá nová kapitola života. Má před sebou novou situaci, v níž nikdy ještě nebyl. Doposud byl ve stínu svého vůdce, Mojžíše. O toho přišel, a žádný jiný není. Vůdcem se teď stává on. Doposud dělal jenom to, co mu nařizoval Mojžíš. Samozřejmě, neměl lehké úkoly, vedl i válečné bitvy, ale vždy pod zodpovědností Mojžíše, kterému naslouchal. Ovšem jeho neslavnější bitva při dobytí Jericha, teprve přijde. Knihy Mojžíšovy představují Jozueho jako Mojžíšova služebníka a pravou ruku. Teď musí bez pomoci Mojžíše vést vyvolený lid dál.

Jozue slyší slova, která mu mají dodat sílu a odvahu: „Nepřikázal jsem ti snad: Buď rozhodný a udatný, neměj strach a neděs se, neboť Hospodin, tvůj Bůh, bude s tebou všude, kam půjdeš?“ Jozue je už pokročilého věku. Zůstal jako jediný ze své generace a to na základě Božího rozhodnutí, že tato generace nespatří zaslíbenou zemi a on Jozue je výjimkou (Numeri 14, 30). Má velkou zodpovědnost, musí vést lid do země, kterou mu Bůh slíbil před mnoha generacemi. Je to velká výzva. Z pomocníka a služebníka se má stát vůdcem.

Jozue se musí překonat a změnit svůj dosavadní způsob jednání. Už není ten, kdo přijímal příkazy, teď musí sám příkazy spíš přidělovat. Mezi ním a Bohem už není Mojžíš. Musí v čele velkého davu překročit hranici a dostat se za Jordánem. „Mojžíš, můj služebník, zemřel. Nyní tedy vstaň a přejdi s veškerým tímto lidem přes tento Jordán do země, kterou dávám Izraelcům.”

Nejde tu jenom o zeměpisnou hranici. Na druhém břehu Jordánu je jiný život. Už to nebude nomádský život z doby putování na poušti. V zaslíbené zemi se usadí a budou žít jinak. Potkají tam jinou civilizaci. Nepůjde jenom o to postavit se novému nepříteli, porazit ho a obsadit zemi. To je na tom možná to nejjednodušší. Přijde i těžší úkol než jen obsadit zemi, která oplývá medem a mlékem. Tento popis ostatně zní, jako kdyby zaslíbená země byla zemí hojnosti a dostatku.

A můžeme přemýšlet. Je hojnost a dostatek garance spokojeného a poklidného života? Je dostatek chleba a materiální hojnost vyspělého světa garancí dobrého života? Můžeme říct, že se nám žije dobře a nic nám nechybí? Mnozí to takhle skutečně vidí. Nic jim nechybí. Jsou spokojení se svým životem v hojnosti, že jim nechybí ani Bůh a jeho slovo.

Právě v tom je celý problém, když jsme spokojení sami se sebou tak, že si myslíme, že Boha nepotřebujeme. Proto Bůh nabádá Jozueho: „Jen buď rozhodný a velmi udatný, bedlivě plň vše, co je v zákoně, který ti přikázal Mojžíš, můj služebník. Neodchyluj se od něho napravo ani nalevo; tak budeš jednat prozíravě všude, kam půjdeš. Kniha tohoto zákona ať se nevzdálí od tvých úst. Rozjímej nad ním ve dne v noci, abys mohl bedlivě plnit vše, co je v něm zapsáno. Potom tě bude na tvé cestě provázet zdar, potom budeš jednat prozíravě.“

To bývá pro nás lidi těžké, když máme dodržovat Boží ustanovení a mít je jako směrodatné pro naše životy. Bývá to těžší než porazit kdejakého nepřítele v boji. Zachovat Bohu věrnost, to je těžký boj.

Aby Jozue vedl tento boj věrnosti úspěšně, Bůh mu dává slib. A tento slib platí i pro nás do tohoto nového roku: “Jako jsem byl s Mojžíšem, budu i s tebou. Nenechám tě klesnout a neopustím tě.”

Mojžíš, který ti pomáhal a vedl tě, už není. Žádný otec, žádná matka, žádný partner, žádný přítel, ale Bůh sám bude tvým pomocníkem, a ten tě nikdy neopustí. I v době umírání můžeš s ním počítat. Máš před sebou nové starosti? Nějaká zodpovědnost v životě, v práci, v rodině, v církvi? Nikdy nebudeš sám / sama, Bůh bude s tebou, neopustí tě. “Nenechám tě klesnout a neopustím tě.” Říká Hospodin.

“Nenechám tě klesnout, neopustím tě.” Musíš překročit hranici. Čeká tě nová etapa života, která se ti otevírá. A pamatuj, že tě Bůh doprovází. Jak byl s tebou doposud, tak bude s tebou nadále. Vždyť on není jen Bohem tvého dětství a mládí. On je tvým Bohem navěky. Bůh není Bohem minulosti, on je i Bohem budoucnosti.

Máme před sebou neznámý rok 2019. Přináší se sebou nové výzvy, možná nějaké změny, těžkosti, nebezpečí atd. Může se nám samozřejmě zdát, že to není zas taková změna, že náš čas prostě plyne dál rok nerok. Jenže pravda je, že jsme se naučili zorganizovat svůj čas v závislosti na čase měřitelném tzv. civilním kalendářem. Vnímáme, jak dny běží a roky nám přibývají. Viditelné vnímání výzvy nového roku je např. u nových zákonů, které mnohdy začínají platit úderem nového roku. Přinášejí změny do našeho plánování pozitivně i negativně. Jestli vám začne dítě chodit do školy, nebo naopak bude už maturovat, či promovat a odstěhuje se za prací, i to jsou změny na první pohled jednoduché, ale dokáže změnit naše plánování a dosavadní stereotypy. Někoho čeká důležité lékařské vyšetření, rehabilitace, operace. Někdo se jen strachuje, co asi zažije v novém roce, jaký bude.

A právě každému z nás Bůh říká: “Nenechám tě klesnout, neopustím tě.” Bůh nepřináší hned řešení našich starostí, neodpovídá neodkladně na naše otázky, ale doprovází nás. V našem životě, v našem sboru, v církvi, vždy se něco nového děje. Něco nového přichází. A ocitáme se jako na hranici do nové země. Život je dynamický, a pořád se něco děje, něco mění. Sami zkoušíme nové věci, toužíme po novinkách, změnách. Chceme zároveň zachovat věrnost Bohu a jeho slovu.

Takže ani my neopouštějme Boha. Tužme proto po jeho vůli, po naplnění jeho zaslíbení v našich životech. To je někdy těžké skloubit svá přání s Boží vůlí, plnit si přání a nevychýlit z cesty lidu vedeného Bohem. Je těžké naslouchat Bohu, který nás vede jinudy, než bychom si přáli sami.

Bůh zve k překročení hranice a ke vstupu do nové země, což samo od sebe přináší nový život, nový způsob soužití, nový způsob prožívání víry, která burcuje k misii a růstu. Růst zde neznamená počet, ale i růst ve víře pro větší jednotu a vzájemnost. Přejme si, abychom měli společenství, kde vládne porozumění, pokora a svornost, kde reflektujeme upřímně svoji víru a budoucnost. Přejme si, abychom se nebáli činit odvážné kroky, abychom hleděli do budoucna s nadějí a ve víře, že Bůh je s námi, a pamatujme jeho slova, která by nás měla doprovázet celý rok: “Nenechám tě klesnout, neopustím tě.” Amen.

Přímluvy

Pane Bože, každý rok je pro nás nová etapa života. Do jedné takové zas vstupujeme, do roku 2019. Nevíme, co nás čeká, ale přijímáme výzvu do něho vkročit v naději, že nás budeš doprovázet a budeš kráčet s námi i před námi. Prosíme, řiď naše životy, veď naše kroky. Dej, abychom se tě drželi a zachovávali ti věrnost.
Dej nám moudrost, až budeme činit důležitá rozhodnutí, dej nám odvahu, až se před námi objeví nové výzvy. Dej nám sílu, až budeme překonávat různé překážky. Prosíme o porozumění v našich rodinách a v našich vztazích. Dej nám lásku, až se budeme setkávat s blízkými i s neznámými.

Bože, buď k nám shovívavý, když budeme pochybovat o tvé přítomnosti a budeme nejistí tvou péčí. Spoléháme na tvoje milosrdenství a na milost tvého Syna, i na přítomnost Ducha svatého.

Prosíme za ty, kdo se v minulém roce zklamali, kterým se nesplnila předsevzetí. Dej jim sílu k novému začátku. Myslíme na ty, kteří nepřekročili hranice nového roku a opustili nás. Potěš pozůstalé a dej jim víru v nový život, který je nám dán skrze Našeho Pána Ježíše Krista.

V tichosti ti děkujeme za uplynulý rok…

V tichosti ti přinášíme svá přání za nový rok…

Jako děti svému otci k tobě spolu voláme: Otče náš…